100 výročí legionářů

Legionáři - ze zápisu v kronice.

Za mobilizace světové války šly české pluky do bitvy proti svému přesvědčení, neboť neměly proč se bíti se Srby. Tak se stalo, že za bitvy i na strážích za čtyřletého trvání války mnoho čechů a Slováků přešlo do Ruska a později do Itálie. Z Rus pak při státním převratu ruském, někteří přijeli do Francie a tak máme legionáře ruské, frankovské a italské.

Též z naší obce Podhořany bylo 8 legionářů.

Josef Ďoubal, nar. 1893, bytem  Podhořany 42. Narukoval v roce 1914.  V listopadu byl v boji zajat a odvezen do Kurganu. Do ruské legie vstoupil v roce 1917 a vřazen do pluku č 1 Jana Husy. Po hájení sibiřské dráhy ve Vladivostoku v roce 1919 se nalodil a cestou kolem Číny, Západní Indie, Rudým mořem přes Suez, Střední moře a Terst se vrátil do vlasti. Byl vyznamenán československým válečným křížem a francouzskou medailí.

Jan Vítek nar. 1892 pocházel z Nového Dvora. Už v listopadu 1914 v boji v Uhrách byl zajat a odeslán na Sibiř. Do legií vstoupil v roce 1918. Jako svobodník byl přidělen do štábu k 1 těžkému dělostřeleckému pluku, který byl stažen do Irkutska a pak do Vladivostoku. Odtud lodí kolem Číny, Indickým oceánem přes Suez a Terst se vrátil do vlasti.

Josef Bohatý nar. 1894 z Podhořan čp 91. Před světovou válkou odjel do Chigaga v Americe. Dobrovolně vstoupil do československého vojska v Americe a ve Francii byl vřazen k 21 pěšímu pluku. V listopadu 1919 byl odeslán domů. Vyznamenán byl československou válečnou medailí a spojeneckou medailí.

Max. Jiránek z Podhořan narukoval v roce 1915 a do legií vstoupl v září 1917 v Žitomiru. Bojoval v bitvách u Kyjeva, Bachmače a byl zařazen k obraně vlaku do Vladivostoku. Po návratu do Čech u 2 pluku v 8 rotě byl v Praze uvítán presidentem T. G. Masarykem a byl vyznamenán železným válečným křížem a revoluční spojeneckou vítěznou medailí.

Karel Jelínek nar. 1888 z Podhořan narukoval již v roce 1914. V bojích u Komárna byl zajat a odeslán v r. 1918 na Sibiř. V témže roce v Žitomiru vstoupil do československých legií. V bitvě u Bachmače byl zraněn. Po uzdravení byl dopraven do Kaňska, chránit sibiřskou magistrálu. Obdržel revoluční a válečnou medaili.

Antonín Váša – pocházel z Turkovic. V Podhořanech bydlel jeho syn s rodinou. Narukoval v roce 1915. V roce 1916 poblíž města Kolomy byl zajat a odeslán do Tuvričeské gubernie, kde v roce 1917 vstoupil do legie.  Postupoval z Žitomiru přes Archangelsk, přes severní moře kolem Anglie do Francie, kde byl přidělen ke kulometné rotě. Byl vyznamenán železným válečným křížem a revoluční, spojeneckou vítěznou medailí.

Další dva legionáři od nás nepocházeli. Do války ale odcházeli z naší obce. Žili a sloužili na četnické stanici v Podhořanech.

 Byli to:

 Četnický štábní strážmistr Frantiček Jurka a Četnický strážmistr Jan Stindl z Tábora.

Pomník, zvonička a křížek.
Nápis na pomníčku pod křížkem

Konec 1. světové války v roce 1918 a padlé vojíny jsme uctili k 100. výročí v loňském roce. Letos je to také 100 let, co se v roce 1919 začali z války vracet legionáři. Naši předkové svůj vděk vyjádřili tak, že v roce 1932 byl v Podhořanech postaven pomník padlým vojínům, zvonička a křížek. Vše časem utrpělo. O opravu starého zvonu se zasloužil pan Josef Štěpánek. Byla opravena zvonička a byla osazena novým zvonem. OÚ zakoupil nový křížek a také zajistil opravu pomníčku.

Důstojnou oslavu tohoto 100 výročí zahájila paní starostka Lenka Štěpánková. Byly položeny květiny k pomníkům, společně byla zasazena  lípa, odehrán byl turnaj v nohejbale a na závěr proběhla posvícenská zábava. Této akce se hojně zúčastnili občané obce a okolí, a také zástupci z okresu a kraje. 

Nápis na zvonu přeložila -  Bc. Lenka Tichá.