30 a 40 léta

Patrně největší vojenskou událostí, která se v Chrudimi a jejím okolí odehrála, byly manévry československé armády v srpnu 1936. Ve stínu rostoucího ohrožení ze strany nacistického Německa při nich prověřilo svůj výcvik téměř 100 tisíc vojáků z Čech a Moravy, podporovaných dělostřelectvem,letectvem a tanky. 

Železné hory byly dobrou pozorovací stanicí. Na kopci nad Podhořany, směrem k Bílému Kameni, bylo sídlo generálního štábu.

Manévry byly slavnostně ukončeny na Lichnici.

12. března 1938 – bylo připojeno Rakousko k Třetí říši.

Započaly boje sudetských Němců, Henlainovců, v československém pohraničí. Když byl zaznamenán pohyb wehrmachtu u našich hranic byla 21. května vyhlášena pohotovost části záložníků a ostrahy hranic. Politická situace se natolik zhoršila že 23. září byla vyhlášená mobilizace. Vyzváni byli všichni záložníci do 40 let, aby nastoupili ke svým plukům.

30. září 1938 došlo k podepsání Mnichovské dohody, což byla smlouva mezi Německem, Itálii, Spojeným královstvím a Francií, která nařizovala Československu podstoupit své pohraničí, Sudety, Třetí říši.

Vyhánění našeho českého obyvatelstva ze Sudet nastalo 5. října. Za pět dní, do 10. října víc než 1 000 000 lidí muselo opustit své domovy a zanechat tam takřka celý svůj majetek. Mobilizace byla odvolána. Po přijetí Mnichovského diktátu prezident Eduard Beneš abdikoval. V listopadu 1938 se prezidentem stal velmi nemocný dr. Emil Hácha.

15. března 1939 přestalo existovat Československo. Výnosem Adolfa Hitlera byl zřízen Protektorát Čechy a Morava.

V Protektorátu se nebojovalo. Německo ho využívalo k tomu, aby zde vyráběl produkty, které Německo potřebovalo pro válku. 600 000 Čechů, převážně ročník 1924, bylo totálně nasazeno na práce v Třetí říši. Z obce byla povolána Božena Pecková z Nového Dvora čp. 77, Josef Roušar č.p. 90, Tlapák Josef čp. 98, Václav Miřejovský čp.27, Josef Ďoubal čp.42, Josef a Václav Dočekalovi čp. 35, Ladislav Zabadal čp. 36, Jaroslav a Josef Nikl čp. 51, Ludvík Němec čp. 101.

Z ročníku 1925 to byl Bohuslav Kubeš čp.79, Čeněk Miřejovský čp. 67, Vlastimil a Stanislav Novák z Bílého Kamene.

Nejhorším druhem totálního nasazení byly otrocké práce, které museli vykonávat vězni koncentračních táborů a váleční zajatci.

Od 2. října 1939 byl zaveden přídělový systém, který se vztahoval na základní životní potřeby: potraviny, palivo, mýdlo apod. V prosinci 1939 pak i poukázky na textil a obuv.

Zastupující říšský protektor pro Protektorát Čechy a Moravu, Reinhard Heydrich, přijel do Prahy a započal s germanizací českého obyvatelstva a jeho likvidací. Od jeho nástupu bylo popraveno celkem 486 osob, dalších 2 242 osob bylo odvlečeno.  Postrachem byla tajná německá policie – gestapo. Brzy po okupaci zbytku Československa 1. září 1939,vypukla válka v Evropě. 

Při vzniku protektorátu žilo na našem území přes 120 tisíc Židů. Asi 30 ti tisícům se podařilo emigrovat, ale drtivá většina byla deportována. Židé byli zbaveni nejen majetku, ale i občanských práv a veškeré lidské důstojnosti. Museli vidi­telně nosit žlutou šesticípou hvězdu, nesměli vstupovat do veřejných místností nebo do veřej­ných dopravních prostředků a nesměli se stýkat s árijci. Počet českých židovských obětí holocaustu není přesně znám, zavražděno však bylo minimálně 80 tisíc Židů. Také čtyřčlenná rodina Schulců, která v Podhořanech vlastnila obchod se smíšeným zbožím zahynula v koncentračním táboře.

Leo Šulc nar. 22.6.1900 zemřel 28.září 1944, Věra Šulcová nar. 4.7.1903 den úmrtí 4.října 1944, Šulc Jiří nar. 5.3. 1927 den úmrtí 28. září 1944, Šulc Ivo nar. 29.3.1933 zemřel 4. října 1944. Bylo mu pouhých 11 let.

Bezprostředně po atentátu na Reinharda Heydricha bylo vyšetřováno 1,5 milionu osob, z toho 1400 bylo zatčeno a 800 z nich v krátké době popraveno. 

Léta čtyřicátá. S II. druhou světovou válkou nastaly kruté časy.

Za války byly ostře sledované povinné odvody zemědělských produktů. Značnou část potravin museli zemědělci odevzdávat pro armádu. Za nedodržování nebo porušení byly kruté tresty.

Z kroniky hasičů.

V roce 1943 se hasiči rozhodli pro výstavbu nového hasičského domu. Stavbu postavili za 26 000 Kč.  Ve stejném roce bylo rozhodnuto o dovybavení výzbroje a zakoupení motorové stříkačky. Zástupci tří firem přijeli v březnu 1944 do Podhořan, své výrobky v této hospodě představili a přítomní občané v tajném hlasování rozhodli o dodavateli. Dluh sboru, po veškerých investicích činil 48 000 Kč. Celý dlužný úvazek převzala na sebe obec Podhořany. Současně byl na obec převeden veškerý hasičský majetek, který dlužnou částku zcela pokryl. Součástí slavnostního otevření hasičského domu byl koncert na zahradě u Tlapáků. I když zuřila válka, lidé žili každodenními starostmi. Sháněli potraviny, chodili do zaměstnání, do škol, prožívali své osobní krize, rodinné problémy, starosti ale i drobné radosti.

Dne 26.10.1944 seskočilo 12 členů partyzánské skupiny Mistra Jana Husa mezi obcemi Podhořany, Starkoč a Lipovec. Vybudovali si úkryt v lese nad obcemi Lipovec a Licoměřice, jejichž obyvatelstvo je podporovalo.
Tato brigáda byla jednou z nejaktivnějších partyzánských skupin, která v období druhé světové války působila v Protektorátu Čechy a Morava. Bohužel, jejich pobyt byl prozrazen a v obcích byl 19. prosince 1944 německými protipartyzánskými jednotkami a gestapem proveden zátah. Partyzánům se sice podařilo uniknout ale 106 mužů od 16 do 70 let z Lipovce a Licoměřic bylo odvezeno do kasáren v Čáslavi, později na kolínské gestapo a do Prahy na Pankrác. Po výsleších skončili ve vězení gestapa v Malé pevnosti v Terezíně. 30 mužů se z koncentráku nevrátilo.

Nejen Lipovec a Licoměřice ale i okolní obce byly ostře sledovány četníky a gestapem. Zástupce gestapa, Kurt Meyer, byl ubytován na Novém Dvoře v čísle 82. Chtěl mít klid, a tak nijak nezasahoval. Chování se změnilo, když byl jeho byt vykraden a poničen cizími chlapci. Došlo pak i k zatýkání.

V protektorátu byl poslech zahraničního rozhlasu zakázán pod hrozbou trestu smrti. Přes tento zákaz lidé poslouchali tajně stanice „Volá Londýn, Hlas Ameriky později i Hovoří Moskva“.

V kronice je zanesena výpověď poštmistra pana Malého, že během války zničil dopisy některých místních občanů adresovaných gestapu.

Druhá světová válka: to byl nejkrvavější ozbrojený konflikt všech dob. Německé vojsko bez potíží postupovalo až k Lenigradu a Stalingradu. Leningrad, nyní Petrohrad, byl 3 roky obléhán a obyvatele sužoval hladomor. U Stalingradu, dnešního Volgogradu, zuřila nejkrvavější bitva. Tam nastal zvrat ve válce a německá vojska byla donucena k ústupu. Součástí osvobození Československa byla ofenzíva vedená Sovětským svazem z východní fronty a osvobození západních Čech americkou armádou.

Jakýsi mladík v Podhořanském okliku chtěl střílet na prchající Němce. Sousedé mu v tom zabránili a snad zachránili obec před posledním krveprolitím. Jiný dobrodruh natahoval na mostku v Podhořanech ocelové lano, které mělo prchajícím Němcům uřezávat hlavy. Tomu zabránil, s pomocí jiných, člen odbojové skupiny. Oba mladíci nebyli z obce.

Při ústupu se německé vojsko na několik dní v obci po chalupách ubytovalo. Vozy s proviantem a zásobami textilu zůstávaly podél cest a množství zbraní a ručních granátů skončilo v rybníce. V kraji bylo spousta volně pobíhajících koní.

Podhořanami prošel také zbědovaný oddíl Vlasovců ROA. Byly to jednotky ruských zajatců, zběhů, zrádců, bývalých emigrantů a odpůrců režimu, které byly pod vedením bývalého generála Rudé armády Andreje Vlasova na straně nacistického Německa a dobrovolně bojovaly proti Sovětskému svazu. Skleslí prchali před rudou armádou a toužili se vzdát nějaké armádě, nejraději americké. Směr jejich cesty byla Praha.

 Rusové se objevili v obci 9. května v 8 hodin večer. První sled byli vojáci, převážně Asiaté, kteří svým zjevem děsili. Za nimi vzápětí dorazili příjemní, mladí Rusové, kterým se dostalo uvítání a pohoštění. Vojáci, kteří byli déle v obci ubytovaní, byli tak spokojení s českým prostředím, že by nejraději zůstali na trvalo.

Osvobození Československa od německých okupantů bylo v roce 1945 jednou z posledních událostí druhé světové války. 5. května vypuklo Pražské povstání. Šlo mimo jiné o jednu z největších bitev 2. světové války svedenou Čechoslováky, která byla vítězně ukončena 9. května.  Za konec války v Evropě se ale považuje 8. květen, kdy vstoupila v platnost německá kapitulace. Znamenal pro lidi radost a úlevu. V této nejkrvavější válce bylo 60 milionů lidských obětí. Z toho 365 000 Čechů.  Druhá světová válka přinesla zmatek, bolest a utrpení do života všech lidí, kteří ji nějakým způsobem prožili.

Po válce byl v Československu obnovený demokratický režim s prezidentem Edvardem Benešem.V roce 1946 českoslovenští komunisté vyhráli volby. V únoru 1948 se uskutečnil politický převrat. Novým prezidentem byl 14. června 1948 zvolen Klement Gottwald. O politice a ekonomice rozhodovala KSČ pod vlivem Stalinova Sovětského svazu.

Z historie letiště.

Po válce se na letišti, na stráni nad Bumbálkou pomalu končilo s létáním. Začalo se budovat nové letiště na louce v Novém Dvoře. Postupně se veškerý provoz s navijákem i ubytovnou přesunul na Nový Dvůr.  S úpravami technicky pomohla strojní a traktorová stanice, která byla zbudována v prostoru bývalého dvora, v Novém Dvoře. V roce 1949 byl na letišti svépomocí postaven první hangár.