Obsah
Vojenské manévry na Chrudimsku v létě 1936
Patrně největší vojenskou událostí, která se v Chrudimi a jejím okolí odehrála, byly manévry československé armády v srpnu 1936. Ve stínu rostoucího ohrožení ze strany nacistického Německa při nich prověřilo svůj výcvik několik desítek tisíc vojáků z Čech a Moravy, podporovaných dělostřelectvem,letectvem a tanky.
Podle připraveného námětu se zhruba na linii Hradec Králové – Chlumec nad Cidlinou – Kutná Hora střetly dvě armády: modrá (západní) pod velením generála Lva Prchaly a červená (východní) pod velením generála Eduarda Kadlece. Hlavní velení manévrů sídlilo v Chrudimi v budově obchodní akademie. Město tak hostilo několik nejvyšších československých generálů, například náčelníka Hlavního štábu generála Ludvíka Krejčího, který byl ředitelem celých manévrů, nebo zemského vojenského velitele v Čechách generála Sergeje Vojcechovského, jenž působil jako vedoucí rozhodčích.
Nepřátelství začalo 21. srpna ráno a po čtyři dny probíhaly “těžké boje” na zemi i ve vzduchu, útok střídal protiútok. Lépe si vedla modrá armáda, která uspěla jak na severovýchodě, kde překonala Labe a zatlačovala protivníka, tak i na jihozápadě, kde její rychlá jednotka složená z tanků a motorizované pěchoty dokonce pronikla do týlu nepřátelské obrany a obsadila Nasavrky. Červené armádě se podařilo udržet jen střední část fronty, kde dosáhla dílčích úspěchů, jinde musela ustupovat.
Železné hory byly dobrou pozorovací stanicí. Na kopci nad Podhořany, směrem k Bílému Kameni, bylo sídlo generálního štábu.
K pomyslnému vítězství měli 24. srpna, blíž modří.
Manévry byly slavnostně ukončeny na Lichnici.
Závěrečnou tečkou za manévry pak byla o den později vojenská přehlídka na letišti u Popkovic.
Pan president republiky Dr. Eduard Beneš, nejvyšší velitel československé branné moci, přehlížel po ukončení manévrů své vojáky na pardubickém letišti.
Pavel Šrámek | Středa 20.06.2007, 08:59 | Informace, zajímavosti, akce | trvalý odkaz