Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

 Historie Podhořan             


p
Podrobný přehled  majitelů panství je popsán v článku K. Duška. První zpráva o existenci Podhořan je spojena s tvrzí z roku 1356. O tom, kde tato tvrz stála, se nedochovala žádná zmínka.






 

Od roku  1487  až do roku  1906   patřil k panství pivovar.     

     Majitelé pivovaru byli:

p

·       Jan Slavata z Chlumu

·       Michal z Chlumu

·        Diviš Slavata z Chlumu

·        Jiří z Geprštorfu

·        Kateřina ze Svojšic

·         Jindřich z Geprštorfu

·        Mikuláš z Geprštorfu

·        Alžběta z Biskupic                          ( budova pivovaru)

·         Václav z Geprštorfu

·       Johanka Vřesovcová z  Geprštorfu 

·        Petr Mikuláš Straka z  Nedabylic

·       Josefa Antonie Zárubová z Nedabylic

·        Barbora Rašínová z  Muklenburku

·      Jan Adam Rašín z  Ryzmberka

·      Adam Bořek hrabě Dohalský

·       hrabě Josef Augustin Vlček              

         Arnošt Karel hrabě Pachta z Rájova

    Arnošt Prokop hr. Pachta z Rájova

·      Jan Nepomuk de Fin

·      Eleonora hraběnka Auersperk

·        Anežka Hedvika hraběnka Kinská

·        Antonín a Kateřina Županští

·       Adolf Weiss z Tessbachu

·       Otto Riedel

 

Rodokmen sklářské rodiny Riedlů - posledních majitelů Podhořan- pravá větev dole.


r

K Podhořanskému panství mimo jiné majetky patřily také Turkovice s  kostelem zasvěceným sv. Martinovi. Kostel  pochází ze století 13.

 

ks

 

kokk

Přestavby, vybavenost a výzdobu zajišťovalo Podhořanské panství. Někteří majitelé z let 1590-1753 mají své náhrobní kameny vsazeny do opěrné zdi u kostela v Turkovicích.                      h

V letech 1567-8 byla postavena tvrz nová. Je doloženo, že tato tvrz stála ještě v roce 1678.                                                                           

V  Čechách,  tak  jako  v  celém  Rakousku - Uhersku,  v roce  1740    nastoupila vládu mladá, teprve 23 letá      

MarieTerezie. mt

 

Po dvou letech vlády, musela císařovna Marie Terezie vést  válku o dědictví rakouské s  Pruskem, kterou rozpoutal

                             

b

   

Bedřich Veliký Pruský. 

V roce 1742 obsadil Slezsko a   postupoval do Čech. Koncem dubna ovládlo jeho vojsko území od  Litomyšle k Chrudimi. Rakouské vojsko bylo vedené švagrem císařovny Marie Terezie -

     Karlem Lotrinským            

k

                              Vojsko postupovalo ve směru Žďár na  Moravě - Chotěboř. 15. května 1742  obsadily hlavní rakouské síly Vilémov. Pruské vojsko pod velením korunního prince Desauského, postupovalo ve směru Chrudim.

 

 

16. května v poledne, stáli Prušáci nad Podhořany.

Bedřich Pruský se svou gardou byl již na Kaňku u Kutné Hory, aby bránil Rakušanům v cestě na Prahu. Tak zůstalo pruské vojsko 12 hodin. Rakušané mohli od Ronova dalším pochodem na Žleby a dále podél Doubravky znemožnit a překazit postup Prusům, to však ke své těžké škodě neučinili.Prušáci pochodovali od Podhořan na Starkoč a dále přes Zbyslav, Výčapy, podél Doubravky, k Žehušicům, kde se k nim v noci na 17. květen 1742 připojila i garda Bedřichova.                                     Z pozůstalosti Maršála De Saxe.   mTak započala památná bitva u Chotusic. (malba)

vMT

    Památník bitvy u Chotusic.
 
o
  
Meaile vydaná na počest bitvy.
    (Obrázky medaile zaslal JUDr. Pavel Jelínek)                             
   oo
                                             

V 18 století byla tvrz v Podhořanech opravena.  Přestavěna byla v r. 1858. Zbytky tvrze se zachovaly v přízemí zámečku dodnes.

oo

Tvrz byla přestavěna na zámeček. Ten byl obklopen okrasnou zahradou a parkem se vzácnými rostlinam .

z
(Sýpka, ponocárna a zámek, v dolní části hospodářské stavby - 1900)

Kolem rozsáhlého dvora byly hospodářské a obytné budovy. Nejstarší z nich budova pivovaru a ponocárna.

Mimo dvůr, při silnici byl    h  vystavěn Zájezdní hostinec. Neméně důležitý byl zde chov přípřežných koní. Koně za  poplatek využívali projíždějící formani, a tak zvládali  přechod  přes hřeben železných hor.                             (Hostinec - malba z roku 1900)

Ještě v roce 1800, byl v obci mlýn (Podhořany č. p. 7). Na panství byla vedena kronika od roku 1727. Kniha v pevných deskách s kováním, opatřena znaky pro každou obec. Další kronika byla založena roku 1836 majitelem panství , ve které se pisatel o této kronice zmiňuje. Závětí Arnošta Prokopa Pachty a Jana Nepomuka de Fin v roce 1837 bylo zřízeno stipendium pro jednoho nemajetného studenta ročně. Ještě za první republiky na toto stipendium studovali schopní chlapci.

Pro příliš obtížné stoupání přes podhořanský kopec se v roce 1839 začala budovat nová silnice - podhořanské serpentiny .
22 června, toho roku, vypukl v Podhořanech obrovský požár. Požár vznikl v čísle 27 a následně zachvátil popisná čísla 29, 28, 27, 26, 25, 24, 23. 22. 20, 19, 18, 17, 16. Během 1 a půl hodiny vyhořelo 9 selských dvorů s hospodářskými budovami a čtyři obytné domy. Měsíc na to, 24.7, zničilo veškerou úrodu na polích silné krupobití.                 
o

 

Bouřlivý rok 1848 se v obci moc neprojevil. Když  v roce 1849 došlo k zrušení roboty, šla podhořanská deputace až do Chlumce n/ Cidlinou poděkovat hraběnce a hraběti Kinským. Starost o živobytí se ale nezlepšila. Na panství chyběly pracovní síly a rolníkům technické vybavení.V  roce  1866  zavalila  obeopět pruská  vojska, která  byla vedena   pruským korunním princem,

Fridrichem III. Pruským.

Princ Albert (králův bratr) byl ubytován na zámečku. Vojska úprkem odtáhla na Borovou u Chotěboře, kde bylo rakouské vojsko.   f

  o   (Souboj rakouské a pruské jízdy)        

Při zpátečním tažení  byla do obce zavlečena cholera, které podlehlo 24 osob. Převážná většina zemřela v pastoušce. Pastouška byla po čase zbourána a z odkoupeného starého špýcharu byl vybudován obecní dům pro nemajetné.

Po válce, na podzim v roce 1866,  projížděl Podhořany císař František Josef I a vyptával se jaké škody obec válkou utrpěla.fj

Na kopci, mezi Podhořany a Novým Dvorem, je zděná kaplička která byla postavená po minulých pruských válkách a byla zasvěcena sv. Václavu. U té  se císař při své cestě zastavil.

k

k

 

 

Ve výklenku  kapličky je namalován svatý  Václav na koni.

 

 

 

(Malbu zrestauroval pan Josef Svoboda z Podhořan.)

 



 

Tvrdost barona Riedla, majitele panství v letech 1860, se projevila při soudním řízení o kousek pozemku. Proces, který trval 6 let a kvůli kterému Josef Miřejovský z Nového Dvora č. p. 76, musel jít dvakrát pěšky až do Vídně, k apelačnímu soudu. Spor s baronem vyhrál.

Roku 1868 byla v obci zřízena poštovní stanice, pro kterou v roce 1905 paní Klára Riedlová, rozená Welzová, nechala postavit novou budovu u silnice. Při pozemních pracích byla nalezena zlatá mince římského císaře Alexandra (3 století př. n. l.). m

     p      m

 

l

Veký požár v roce 1890 zničil celkem 17 obytných domů. 

V roce 1896 dala paní Klára Riedlová roz. Welzová přestavět zámeček do podoby pseudorenezační. Nedala na radu stavitele - postavit novou budovu se základy, které původní stavba neměla.z

V témže roce si občané v Podhořanech vystavěli jednotřídní obecnou školu nákladem 21 000,- korun,  ke které v roce 1906 přistavěli ještě třídu druhou a kabinet. První obrázek z roku 1896, druhý z roku 1910.

šš


Světová válka 1914-1918 v Podhořanech zanechala smutné stopy. Ke zbrani bylo povoláno 111 mužů, z nichž sedm v boji padlo. Na počest konce války vyvěsili podhořanští muži státní vlajku na vrcholu lihovarnického komína. Oslavili také  vznik samostatného

Československa.

Hlavní osobnosti při vzniku Československé republiky

Eduard Beneš - Tomáš Garrigue Masaryk - Milan Rastislav Štefánik.                              p

Tomáš G. Masaryk byl zvolen prvním československým prezidentem.

tgmeb    Druhým   prezidentem   se   stal  Dr. Eduard   Beneš.




V roce 1919 byla půda velkostatku zabrána a vyvlastněna. V roce 1924 koupil od Kláry Riedlové zbytek orné půdy pan Jaroslav Welz. Paní Klára si ponechala zámek s parkem a lesy.


 


V témže roce, 1924, byla zřízena četnická stanice.  č  

V červnu roku 1929 byla část obce poničena větrnou smrští. 


Zdrojem obživy po válce byla různá povolání a řemesla. Nejvíce byli zastoupeni zemědělci, dále sadaři, ševci, krejčí, řezníci,  v obci byl truhlář, tesař, zedník, pokrývač, zahradník, sklenář, holič, kočí, hajný, listonoš, strážník, cestář, kolář, kovář, a také dělníci v lihovaru, na statku a v  pivovaru.

 

V obci byly 3 hospody –

u   Drahokoupilů                              u Loukotků                                                 

hpl

ha hostinec u Franců                                                         na Novém Dvoře


3 obchody 

 U Hovorků,                                 u Šulců

ou

 u Habětínků                                          řeznictví u Horkých

u  ktrafika u Váňů.

3 kovárny -

1/. Kovárnu v domě pod poštou vlastnil až do své tragické smrti (asi v letech 1970) pan Vincenc Urban. V domě žije jeho syn.(pohlednice)

2/.V Novém Dvoře stávala kovárna u č. p. 88. V roce 1905 byla zbouraná, při stavbě nové silnice. Z nouzového příspěvku od státu Čáslavský okres postavil okresní silnici Turkovice – Nový Dvůr – Březinka – Podhradí – Starý Dvůr.

3/.Třetí kovárna byla původně v Podhořanech u rybníka v zadním traktu bývalého pivovaru.  Později byla zřízena kovárna u paty komína v bývalém lihovaru. Pracoval v ní kovář pan Šturma a pan Doležal. Zanikla se zrušením JZD v Podhořanech asi v letech1990.(foto-dvůr)

a stáčírna piva u Horkých. 

O kulturu v obci se postarali členové ochotnického spolku Kolár, pro sportovní vyžití byl založen Sokol. 

V roce 1923 bylo zavedeno první autobusové spojení Čáslav - Heřmanův Městec.  č

 

Pro četnickou stanici a byty pro četníky byla přestavěna budova obecního domu,           půdodně starého špýcharu.                                    

Č

V roce 1932 byl vystavěn pomník  padlým z první světové války a také byla postavena zvonička.

             P                    

Z

 

 

 

 

                                        V roce 1936, ve dnech 21-24 srpna, se konaly v našem kraji manévry čsl. Armády.  Manévrů se zúčastnilo 105 000 vojáků.  Železné hory byly dobrou pozorovací stanicí. Na kopci nad Podhořany, směrem k Bílému Kameni, bylo sídlo generálního štábu.

B     M

Manévrů  se  zúčastnil  i  president  republiky,        Dr. Eduard  Beneš.

V roce 1937 byla zřízena leteckou ligou z Pardubic plachtařská škola. Byla umístěna nad kopcem u okliku k Bumbálce, místními nazývané toto místo Vajksle.

H


 

 

 

 

 

První telefonické spojení v roce 1938 bylo zajištěno čtyřmi telefonními stanicemi:

  na poště,P u Welzů  

w

 

 

 

 

u Šulců a u Loukotků  Ř

L

V roce 1938 byl založen hasičský sbor Podhořany. 
V roce 1939 byla zahájena elektrifikace obce. 

Od roku 1941 dojíždělo do hostince v Podhořanech pojízdné kino pana Zatřepálka.

Vypuknutím války nastaly kruté časy. Persekucí židů zahynula čtyřčlenná rodina Šulců v koncetráku.

Po výsadku partizánů u Lipovce byly i okolní obce ostře sledovány četníky a gestapem. Zástupce gestapa, Kurt Meyer, byl ubytován na Novém Dvoře v čísle 82

Všichni zdejší zemědělci byli postiženi vysokými dodávkami výpěstků pro armádu. 

Po válce, v roce 1947, byla budova místního zámečeku využita  jako základní a devítiletá škola. V roce 1979, rozhodnutím okresního úřadu, byla výuka dětí ukončena a škola zrušená.

Budova byla bez základů a velkou zátěží začala povážlivě praskat. Dnes je majetkem soukromé osoby, v nepřístupném areálu.

(Podrobný popis je v části - škola v Podhořanech)




Z